Premiér Fiala v sobotu propásl zřejmě svou poslední šanci na to ukázat, že není jen tím arogantním panákem, nýbrž člověkem, který chce skutečně sloužit občanům. Jeho koaliční kolegové, jimž během pár hodin došlo, co svým výrokem o proruských demonstrantech způsobil, se pokusili ukázat vlídnější tvář a začali do médií vykládat cosi o tom, že se na Václaváku sešli vystrašení, přeloženo duševně ubozí lidé. A jak tomu jejich strachu ve své dobrotě „rozumí“. Tímto označením je bohužel nejen urazili, ale hlavně ukázali absolutní nepochopení situace. Kdyby totiž páni politici na ten Václavák přišli, spatřili by tisíce tváří a v nich pouze naštvání. Neviděli by tam žádné zlomené duše, ale odhodlané lidi. A dějiny nám už mockrát předvedly, co dokáže rozlícený dav.
Bohužel celá mela, která se po demonstraci strhla, utvrdila demonstrující, že nemusí litovat své účasti, neboť vláda pouze mluví, ale ve skutečnosti na ně kašle. A navíc toto její arogantní stanovisko snaživě podpořili všichni ti veleúspěšní jedinci, nejčastěji absolventi vysokého učení pro exekutory, pardon tedy ctihodní advokáti, podnikatelé a jiní sympatičtí členové dozorčích rad. Ti okamžitě vypustili brilantní komentáře a analýzy, jimiž dali najevo, jak tou stotisícovou lůzou pohrdají. Ne, to se vážně nepovedlo a nepovedlo se ani to, že zřejmě jinak neschopný PR tým premiéra donutil ministra Síkelu vystoupit v televizi, u čehož se tvářil jako chlapeček, který sousedovi tajně otrhal jablka. Prý začne konečně komunikovat a vůbec se celý změní. Čekala jsem ještě na pionýrský slib, ale ten proběhne asi příště.
Každý člověk dokáže vydržet „krev, pot a slzy“, ale pouze tehdy, když ho tím složitým obdobím provede důvěryhodný a schopný politik. Vzhledem k naší historii doufám, že se někdo takový snad brzy objeví. k dokáže vydržet „krev, pot a slzy“, ale pouze t
Pohrdání občany v kombinaci se špatnou ekonomickou situací totiž přináší zkázu, zkázu v podobě radikalizace. Naštvání lidí se postupně začne proměňovat v činy. Ty pak přinášejí do společnosti násilí, krutost a zmar. Pokud se však politici z pětikoalice budou nadále vysmívat ( stejně jako jejich zastánci ) obyčejným lidem, jež povýšeně označují za tupé a nevzdělané jedince, pouze tím onu nebezpečnou radikalizaci posílí. A toho se upřímně obávám. O sebe ale strach nemám, vždycky jsem se o sebe dokázala postarat. Bojím se především o naše děti a taky o ty, kteří jsou nemocní, staří a bezmocní. Protože ti se stávají obvykle prvním terčem každé agrese.