Reklama, která se nyní šíří éterem, nám vnucuje myšlenku, že takřka většina zákazníků ČEZu je spokojená. Docela by mě zajímalo, jak na to ČEZ přišel.
Můj příběh začal v srpnu 2017, kdy jsem si šla přihlásit k této firmě elektřinu. Nebyla jsem tehdy díky těžké osobní situaci schopná si udělat průzkum nabídek jiných společností, a tak jsem mechanicky zašla na jejich pobočku. Oslabený člověk je samozřejmě naprosto ideálním objektem k tomu, aby se mu nacpal ten nejméně výhodný tarif, což zaměstnankyně na teplické pobočce snaživě učinila. Hlavně, když to sype!
Letos díky koronaviru a především díky tomu, že řadu bolestí po té tragédii naštěstí zahojil čas, jsem si konečně prošla nabídky různých poskytovatelů a využila k tomu i srovnávací kalkulačky ERÚ, kdy jsem si nakonec zvolila nového dodavatele. Veškerý kontakt s ním proběhl na dálku a tak jsem od 1. září 2020 klientem jiné společnosti. A děkuji prozřetelnosti za toto rozhodnutí.
ČEZ mi totiž ty poslední chvíle u něj ještě trochu opepřil. Žiji v opravdu malém bytě, kde mám skutečně jen pár základních spotřebičů a podotýkám, že nových. Používám také úsporné žárovky a za topení platím zvlášť družstvu. Přesto mi koncem srpna přišel účet, jako kdybych si doma zařídila lunapark. Navíc jsem při kontrole elektroměrů na chodbě zjistila, že mám dokonce i špatně označený elektroměr, neboť číslo bytu označení neodpovídá. Navíc k dokonání tragikomedie mi ČEZ vyčíslil zálohy na další období, přestože jsem od něj v tom okamžiku odcházela. Připadalo mi, jako kdyby si opravdu někdo spletl dveře. Fakturu jsem tedy ihned reklamovala.
ČEZ mi poslal číslo reklamace s ubezpečením, že vše bude řešit. A nic se nedělo. 16. září jsem se vracela z besed domů a přesně v okamžiku, kdy jsem stála před brněnským hlavním nádražím, mi volal technik z ČEZu, že se právě nachází před mým bytem a jestli jsem doma. Tak jsem mu pravdivě odpověděla, že se vyskytuji na druhém konci republiky a o jeho návštěvě jsem nebyla vůbec zpravena. Lístek o vykonání kontroly mi pak zcela nesmyslně hodil do schránky až 17. září a vedle něj ležel i dopis z ČEZu informující o budoucí kontrole, tedy s křížkem po funuse. Nemá smysl se ani zmiňovat, že šestnáctého byla schránka samozřejmě prázdná. V mezidobí mi pak přišel ještě dopis, v němž mi ČEZ oznamoval výměnu elektroměru, což sděloval dosti vágně slovy: „oznamujeme, že provedeme jeho výměnu.“ Ale kdy? Neměla bych o tom coby zákazník přesně vědět a znát také jeho číslo? Ztrácíte se v tom? Nebojte se, já se v tom ztratila taky.
Výsledek tohoto značně nesolidního jednání je pochopitelně ten, že mám okamžitě zaplatit faktury, protože mi počátkem září ještě dorazila další faktura za období 26.8. 2020 – 31. 9. 2020. Za těchto šest dnů jsem spotřebovala elektřinu za dalších 160 Kč. Asi se mi doma ukrývá nezbedný skřítek, co se krmí energií.
Zásadní problém ČEZu, o němž jsem se bohužel přesvědčila i v minulosti, je, že ho absolutně zákazník nezajímá a reklamace řeší ve stylu známého přísloví tak, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Pokud by totiž skutečně chtěl zákazníkovi vyjít vstříc, vypadalo by to jednání úplně jinak.
Pochopitelně i já se ve škole učila o kapitalistickém hospodaření, ale jeho součástí je právě profesionální péče o klienta. To se v ČEZu ale nenaučili a zřejmě se to nenaučí nikdy.
V normálním světě by totiž komunikace z jejich strany měla vypadat poněkud jinak. A jak? Je to jednoduché. Pokud zákazník pošle reklamaci, reaguje na ni v rozumné době příslušný pracovník, který navrhne řešení a návštěvu technika v čase, kdy se zákazník vyskytuje doma. Technik vše zákazníkovi vysvětlí a ukáže. A o výsledku šetření na místě vznikne zápis, který zákazník podepíše. A nebudu ani dodávat, že pokud klient od firmy definitivně odchází, pošle se mu jedna závěrečná faktura bez záloh na příští období. Takový závěr vykazuje alespoň nějakou základní „štábní kulturu“.
Ale dost možná se pletu a ČEZu jsou jednotlivci ukradení a nestojí o ně, proto jim na kvalitě komunikace nezáleží. V tom případě nechť zůstane tento text důrazným varováním. Poskytovatele elektřiny si totiž můžeme svobodně vybírat a rozhodně nejsme povinní podílet se na neúměrném zvyšování prosperity této firmy, kdy podle jejich stránek zisk v „prvním pololetí 2020 dosáhl 14,7 mld. Kč, meziročně o 1,3 mld. Kč více.“ Skutečně mě těší, že i já i k tomu přispěla.
Na stole se mi stále ještě hromadí kupička dopisů z ČEZu, které bych mohla zveřejnit leda tak k všeobecnému pobavení. Bohužel jde o mou kapsu. Tyto špatné zkušenosti mě proto vedou k tomu zůstat už navždycky velmi obezřetnou. A pokud i můj nový poskytovatel selže v komunikaci, bez váhání ho změním. V případě ČEZu jsem to měla totiž udělat už nejméně před rokem.