Už jsme nějak přijali skutečnost, že se dnes tvrdě cenzuruje každý odlišný názor. Zvykli jsme si bohužel i na to, že umístění české vlaječky na sociální síti je „demokraticky“ zavrženíhodné. A rovněž jsme se opakovaně přesvědčili, že nám politici i média často lžou s úsměvem na rtech. To, co se ale odehrálo po sobotním poklidném shromáždění občanů, překročilo všechny meze chápání a slušnosti.
Odpovědnost za to nesou hlavně politici a novináři, protože ruku v ruce dlouhodobě podporují jediný správný názor a to, co se od něj odlišuje, označují za extremistické, nacistické, komunistické, babišovské a hlavně proruské. Když se takto vyjadřují jedinci, kteří mají přitom na veřejnost obrovský vliv, část občanů to přirozeně papouškuje po nich. Tudíž se potom logicky objevují nenávistné komentáře ve stylu, že by zmínění občané použili proti demonstrantům, pardon dezolátům, vodní děla, obušky a nebo by po nich rovnou stříleli. Co nám to tak připomíná? Připomíná nám to silně normalizaci. A ráda bych všem osvěžila paměť tím, že Husák rozhodně nebyl nějaký nedostudovaný hlupák, ale velice vzdělaný doktor práv! A navíc ti redaktoři, jež tehdejší vládě poklonkovali, ovládali také mistrně svou profesi. Bohužel právě tito v zásadě schopní lidé spojili síly k tomu, aby tvrdě potírali každý nesouhlasný postoj. Tudíž se třeba nesmyslně vysmívali mladíkům s dlouhými vlasy, nebo pranýřovali druhé jen kvůli poslechu zahraniční hudby. A to celé pak vytvořilo tísnivé klima, z něhož mám dodnes husí kůži.
Když jsem v pěti letech nenamalovala ve školce ruský tank, neboť já vážně netušila, jak vypadá, šla moje matka na koberec k ředitelce a tam si vyslechla svoje. Argument, že si jako holka prostě hraju s panenkami, soudružka ředitelka vůbec neuznala. A přitom kdyby v té školce byla učitelka normální, tak mi jednoduše poradila, ať třeba nakreslím nějakou kytičku. A nic hrozného by se tím nestalo, nic by se nemuselo řešit. Jenomže tyto poslušné osoby s vypláchnutým mozkem potřebovaly vytvářet problémy tam, kde žádné ve skutečnosti neexistovaly. Tyto osoby bytostně potřebovaly ukazovat na druhé, upozorňovat na jejich odlišnost a neposlušnost. Takové osoby rovněž dávaly nálepky a označovaly druhé za rozvraceče socialismu, válečné štváče, diverzanty, posluchače zakázaných stanic, západně smýšlející individua a americké špiony. Připomíná Vám i toto něco? Připomíná Vám to správně. Stačí totiž vyměnit pár slov, tedy kupříkladu místo socialismu dosadit demokracii, místo zakázaných dát proruských a rázem slyšíme rétoriku dnešních dnů, rétoriku nejen našich demokratických politiků, ale i jejich neméně demokratických voličů a našich prý nezávislých médií, jež se ruku v ruce podílejí na rozvratu společnosti.
Pokud totiž nám svobodomyslným někdo začne opět kázat, jaké jediné názory jsou správné a začne je upřednostňovat před jinými, nebo dokonce ty odlišné potlačovat, vytváří to napětí vedoucí jen k tomu, že se my občané přestáváme vzájemně vnímat a tolerovat. Nás totiž nebaví poslouchat ten propagandistický kolovrátek, jenž nám neustále opakuje, že odlišné postoje nemají v „demokratické společnosti“ místo. To totiž není žádná demokratická společnost, ale společnost, která se opět normalizuje po vzoru zjevně osvědčeného střihu!
Naše současná vláda totiž každé nesouhlasné stanovisko automaticky označuje za proruskou dezinformaci. Tak jaká to, prosím Vás, je ale pak demokracie? To je přece stará dobrá normalizace, jež nám nově normuje, co se smí říkat a co nesmí! Pravý a skutečný demokrat totiž unese nesouhlas, umí s ním pracovat, přemýšlí o něm a respektuje ho. Dobře chápe, že jedině diskuse obsahující různé postoje může někam lidstvo posouvat. Co ostatně dělali jiného začínající vědci, než že šli proti proudu? Než že zkoušeli něco, co se „nenosilo“ a co jejich okolí někdy až provokovalo?
Jenomže co prožíváme my teď? Občané si opět nechávají vnucovat jen ty jediné správné názory, tudíž pak voliči pětikoalice, kteří se vždycky prezentovali jako ti vzdělaní a sociálně i ekonomicky zdatní, nesnesou cokoliv jiného, než co si myslí oni. A druhá nesouhlasná strana na to přirozeně reaguje podrážděně, protože má té propagandy a nesmyslného očerňování plné zuby.
Komunističtí papaláši dobře věděli, že když občané zaplatí nájem, energii a koupí si kus žvance, mají svoje posty jisté. Ovšem zašli hlavně na to, že dokázali naštvat i zcela apolitické jedince, kteří si jezdili na víkendy na chatu a starali se hlavně o to, jestli si v Tuzexu koupí nový videopřehrávač.
A teď se odehrává něco podobného, kdy ještě ke všemu hrozí, že si lidé nekoupí ani ten kus žvance, nezaplatí nájem a energie, přestože normálně pracují na plný úvazek. A do toho marasmu a úzkosti z budoucnost jim noví normalizátoři vykládají, že nošení české vlajky je projevem proruské orientace, radí jim, ať si koupí dva svetry a najdou si další dvě zaměstnání. Jak toto celé může dopadnout? Samozřejmě jedině špatně, protože jedna normalizace nám vážně stačila.