Stává se mi téměř pravidelně, že se na mých besedách objevují velice zasvěcení posluchači, kteří mají spoustu všetečných otázek a rovněž poznámek k tématu. Obvykle z toho vznikne podnětná diskuse, jež mě často přiměje k tomu podívat se na danou problematiku z nových úhlů pohledu. Nedávno se mi však přihodilo něco krajně neobvyklého, kdy mě na mém pražském programu o Máchovi doslova šokoval letitý známý Zdeněk, který přišel s teorií, v níž si slavný básník Máje z Prahy odskočil studovat bohosloví v Budějovicích a ještě ho označil za příslušníka tehdejší zlaté mládeže.
Uvedené domněnky vyvodil z archivních materiálů uložených v Památníku národního písemnictví a tak je i prezentoval. Nebudu zastírat, že mi tím nasadil brouka do hlavy, protože jsem o Máchovi přečetla všechno možné, včetně vzpomínek jeho přátel, a o ničem podobném jsem nikdy neslyšela. Naštěstí každá záhada má obvykle docela logické vysvětlení, a proto jsem nelenila a snažila se ji nějak srozumitelně vyřešit. Za ta léta, kdy přeskakuji všemožné klacky kladené mi pod nohy, naučila jsem se poměrně zdatně hledat v dostupných zdrojích. A tím pádem jsem nakonec dospěla k názoru, že si Zdeněk spletl doslova Máchu s Máchou.
Držel totiž v ruce dopis, který Mácha skutečně psal z Budějovic 6. 8. 1834, v němž mimo jiné rodičům sděluje: „Já jsem v Budějovicích, a mám se dobře. Krásný pánský pokoj na nocleh, k večeři zvěřinu, ale – pomoz Bůh penězům. Mimo nadání nalezl jsem zde mnoho známých pánů Teologů, a prošel jsem s nimi v mém podivném obleku město, všecko na nás otvíralo oči i ústa, prošli jsme Seminář a Seminářskou ohradu…“ Poslem této zprávy se pak stal jistý Jan Mácha. Zřejmě díky tomu došlo k záměně básníka s tímto budoucím knězem. Jan Mácha, syn učitele, se narodil 30. 4. 1810 v Bavorově, kde také 27. 3. 1886 skonal. V době, kdy se zřejmě opětovně setkal s básníkem Máchou, studoval v Budějovicích na kněžském semináři a zároveň patřil mezi přátele našeho básníka. Některé zdroje uvádějí, že se jednalo o dva spolužáky, avšak Hynek v té době náležel mezi pražské posluchače práv, tudíž by se museli znát z gymnázia. Pěvec Máje ho ale absolvoval v Praze a stejně tak ho Jan Mácha mohl vychodit v Budějovicích, které měl podstatně blíže. Jednalo se o piaristické školy, tedy vzdělání obdobné kvality.
K. H.Mácha udržoval s Janem kontakt i později, dochoval se totiž list z 10. 3. 1835, v němž básník reflektuje své divadelní angažmá. Jan Mácha poté shodně se svým druhem básníkem završuje svá studia v roce 1836 vysvěcením na kněze. O jeho dalším osudu jsem dosud objevila pouze nahodilé zmínky. Zřejmě působil ve Strunkovicích nad Blanicí (cca 5 km od rodného Bavorova), kde také učil náboženství na místní farní škole. Vycházím tak z následující poznámky: „V roce 1816 byla založena kaplanská nadace, kterou posléze polepšili Schwarzenberkové, a prvním fundačním kaplanem se stal Jan Mácha.“ V září 1870 pak ten samý Mácha coby místní děkan v Bavorově organizoval přivítání českobudějovického biskupa Msgr. Jana Valeriána Jirsíka.
Další život Jana Máchy by stál určitě za hlubší prozkoumání. Každopádně podle všech uváděných informací nebyl příbuzným K. H. Máchy, jehož rod pocházel z Krásné Hory nad Vltavou, odkud se vydal prapraděd kovář Matěj Mácha se synem Františkem roku 1750 do Měšetic, kde se později narodil Antonín Mácha, otec našeho slavného básníka. V Měšeticích si Matěj se synem najal hospodu, i když jejich rod byl snad původně selský. Nájem hospody však v žádném případě nemusí vypovídat o nějaké majetnosti, spíše naopak. Měšetice dnes patří pod Sedlec-Prčice a můžeme se ptát, jak se jim mohlo v tak malé obci koncem 18. století asi dařit. Mimochodem sám Antonín Mácha poslední léta svého bytí trávil v pražském chudobinci u sv. Bartoloměje, jehož budova sloužila od roku 1505 jako špitál. V roce 1784 došlo k jeho zrušení, tudíž jeho zdi dlouho zely prázdnotou , až se v nich roku 1808 zřídil zmíněný chudobinec pro zestárlé pražské měšťany. Dnes tu sídlí úřad Ministerstva spravedlnosti ČR. Antonín Mácha skonal 20. 2. 1843 na vodnatelnost, tři roky po smrti své ženy Marie.
Děd Karla Hynka Máchy, Josef Kirchner, prý pocházel po matce ze zemanské rodiny Werlů a snad proto měla básníkova rodina jistou dobu těžit z úspor a zděděného majetku? Tuto domněnku bych však zatím brala s velkou rezervou. Každopádně na ekonomickém osudu Máchových se jistě v roce 1811 podepsal velkou měrou rakouský státní bankrot.
Nabízí se ale také úvaha, proč se o svého otce nepostaral mladší syn Michal. Ten se ale oženil snad až v roce 1853 a měl zřejmě svých starostí dost. Navíc se o něm traduje, že z důvodu nemajetnosti rozprodával bratrovu pozůstalost, přestože se stejně jako otec vyučil mlynářskému řemeslu a dokonce nějaký čas vlastnil mlýn na řece Jizeře v obci Svijany nedaleko Turnova. Přesto však podstatnou část svého pracovního života strávil na dráze. Finanční situace rodiny Máchových proto pro mě zůstává předmětem dalšího pátrání.
V článku použity následující prameny: Ivanov Miloslav, Důvěrná zpráva o K. H. Máchovi, Praha 1977 Palivec Viktor, Staropražské lékařské památky, Praha 2005 Stehlík Ladislav, Země zamyšlená, Praha 1986
Periodika:
Máj, ročník IX./ 1911 – Z rodokmenů K. H. Máchy a jeho milenky Lori Šomkové Listy filologické 2/1910, Karla Hynka Máchy Cesta do Italie: Otiskl a poznámkami opatřil Jan Thon Sv. Jan Prachatický, březen 2012 Zpravodaj městyse Strunkovice nad Blanicí, duben 2012
Zdroj obrázku: wikipedia.org