Reklama
 
Blog | Martina Bittnerová

Zlodějna z ČEZU aneb Reklamace mrtvoly

Naše největší energetická společnost s oblibou proklamuje, jak je moderní, skvělá  a  zákaznicky orientovaná, avšak tato slova se s realitou poněkud míjejí. Navíc  tato firma vůbec nepočítá s tím, že někdo může zemřít. Jinak řečeno, pokud si něco takového odběratel dovolí, pozůstalý partner se musí připravit na pořádnou ledovou sprchu.

První zádrhel, s nímž jsem se potýkala, nastal v lednu tohoto roku, kdy jsem se odhodlala jít otázku dodávky elektřiny řešit. Odcházela jsem z domu s myšlenkou, že si odběr převedu na sebe, čímž získám nad touto službou konečně kontrolu. K účtu jsem totiž neměla přístup a ani netušila, zda po zesnulém zůstaly nedoplatky. Bohužel  se mnou v zákaznickém centru ČEZU  jednali nesmírně arogantně ve stylu: „Budeme se s Vámi bavit ve chvíli, až všechno doplatíte… Ne, v žádném případě na Vás elektřinu nepřevedeme, když nejste dědic.“ Nakonec mi dotyčná pracovnice  naškrábala na otrhaný papírek číslo účtu a variabilní symbol k zasílání záloh ve výši zhruba 2600 Kč, protože prý nelze platit méně.

Vypotácela jsem se ven jako opařená, neboť vodu jsem si na sebe převedla bez problémů a proto bych něco podobného vůbec nečekala, ale stalo se. Před známými jsem ještě ten večer  zavtipkovala, že od nynějška platím elektřinu na mrtvolu. Brzy mě ten smích ale přešel.

Postupem času jsem se zapojila do pracovního procesu a někdy od dubna trávím ve svém původním domově ani ne půlku týdne. Trvale mám zapnutý kotel a lednici, nic jiného nepoužívám. Na televizi se také vůbec nedívám. Přesto všechno, kdy se naprosto logicky podstatně snížil odběr, ČEZ se vytasil s tím, že mrtvole poslal vyúčtování s vyšší spotřebou.  Pochopitelně jsem dříve mnohem častěji vařila, prala a navíc on sledoval sportovní programy v televizi. Teď za to, že se tu vyskytuji sporadicky, jsem si vysloužila nedoplatek ve výši 2000 Kč a výrazné zvednutí zálohy. Přiznám se, že mě to zaskočilo a napsala jsem reklamaci, kterou jsem podepsala svým jménem a uvedla i telefon.  Navíc jsem přiložila úmrtní list mého přítele.

Za pár dnů mi volala jakási pracovnice, že pošle technika a jestli chci být u kontrolního měření. Pochopitelně jsem chtěla. Nicméně mi na to dala tři dny a já měla tábor s dětmi, z něhož jsem se nemohla uvolnit a tak jsem se této kratochvíle nezúčastnila. Nevím, jestli tu technik byl (skříňka se nachází na vnější straně domu), neviděla jsem žádný protokol nic, za to  ČEZ  poslal písemné vyjádření, které považuji za nehoráznost nejtvrdšího kalibru.  Ten dopis začínal slovy: „Vážený pane … „ A pak následovalo – „Vaši reklamaci považujeme za neoprávněnou.“  Zjevně je pro zaměstnance ČEZU velmi těžké udržet informaci, že reklamovala Bittnerová, protože ten pán leží už devět měsíců v hrobě a už vůbec neřeší to, jak se asi Bittnerová cítí, když se jí ona událost tímto  „vkusným způsobem“ připomene. Ale dost možná jsou všichni zaměstnanci ČEZU a jejich příbuzní nesmrtelní a prostě vůbec nerozumí tomu, co se v duši pozůstalého děje.

A už vůbec nehovořím o absurditě, že sporadicky obývaný dům vykazuje vyšší spotřebu elektřiny, než když v něm trvale bydleli dva lidé. Tomu se po „ČEZOVSKU“ zřejmě říká přímá úměrnost.

A proto mě napadá jediné, když už podle ČEZU vyúčtování reklamovala mrtvola, tak ať jim ten účet rovněž zaplatí. A přeji jim v tomto ohledu mnoho štěstí. Třeba si při té příležitosti hezky popovídají i s archandělem Gabrielem.

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama