Reklama
 
Blog | Martina Bittnerová

Pravda o mé matce

Můj včerejší příspěvek na blogu, v němž jsem napsala o svém aktuálním trápení, vyvolal mezi čtenáři určitou vlnu solidarity. Přišlo mi několik vzkazů a také objednávka knih, za což děkuji. Moc si toho vážím, protože se jedná čistě o dobrou vůli, která není povinná.  Bohužel můj příspěvek ale vyvolal zájem i u mé biologické matky, která se mě rozhodla atakovat e-maily, jejichž obsah ani nevím, jak slušně nazvat.  Špinavé prádlo by se mělo prát doma, ale já už jsem z těch jejích výstupů jednoduše unavená a to věčné pronásledování mě nebaví a rozhodně mi nyní v ničem neprospívá.

Samozřejmě si lze položit základní otázku, proč matka na své dítě útočí ve chvíli, kdy se potýká se závažnými problémy, ale na druhou stranu ona to jinak neumí. Zatím mi dorazilo těch mailů celkem šest, nečetla jsem je, stačil mi útočný předmět a první řádek, abych je rovnou smazala. Jde totiž o stále stejnou písničku – já jsem špatná, hloupá, všeho vinná a ona je strašný chudák. A mezi řádky bych se navíc opět dočetla, že jsem jí svým narozením zkazila život. To vše znám od dětství skutečně nazpaměť a v tomto směru se těžko mohu dozvědět něco nového. V podstatě to stále dokola opakuje jako kolovrátek a dosud jsem nepochopila, co tím vlastně chce dokázat.

Jistá francouzská psycholožka stanovila třicet kritérií manipulátora, moje matka splňuje prakticky všechna. Tím pádem není schopná sebereflexe a její chování lze nazvat vždy účelovým. Zmíněná psycholožka rovněž doporučuje podobný typ manipulátora vyloučit ze svého života, protože představuje pro druhého člověka obrovskou zátěž, zvlášť když se jedná o rodiče. A já jsem k tomuto kroku z pochopitelných důvodů nakonec přistoupila.

Před zhruba sedmi lety jsem vzhledem ke svým zdravotním problémům absolvovala intenzivní léčbu na psychoterapeutickém stacionáři.  Matka mi tehdy řekla, že jsem slaboch, když nedokážu své potíže zvládat sama. A velmi jí vadilo, že jsem se věci rozhodla řešit tímto způsobem. Asi vycítila, že po této kůře už se mnou nebude moci manipulovat. Tak se i stalo, protože jsem se s ní slušně rozloučila, popřála jí vše dobré, ale už jsem ji ve svém dospělém životě nechtěla.  Ostatně na její chování mě začali už upozorňovat i lidé v okolí, kteří nechápali, proč je na mě tak zlá. Pochopitelně ona to jinak neumí, nicméně to ji zároveň neomlouvá. Myslela jsem si tehdy, že tím se vše uzavírá a já budu mít konečně klid.

Bohužel se ukázalo, jak naivní jsem v tomto přání byla. Za ta léta se mě matka pokoušela pod různými záminkami kontaktovat, jednalo se o slovní nátlaky a ataky, využívala k tomu kdysi i svou nevlastní sestru, která je po nehodě na vozíku, zkoušela to přes babičku a nevím koho všeho. Vždycky to probíhalo s podtitulem, že já jsem ta nejhorší osoba na světě.  Nedošlo u ní k žádnému posunu, k ničemu, prostě pořád zpívala stejnou písničku – já jsem bezchybná a Ty jsi mi zkazila život.

Pokud byste znali mou matku a neznali mě, vyslechnete si povídání o nehodných dcerách, tudíž na konci  jejích litanií  si přirozeně představíte dvě feťačky a alkoholičky z okraje společnosti, protože jinak o nás mluvit ani nedokáže. O mně jistou dobu dokonce nesmyslně rozhlašovala, že jsem vstoupila do sekty. V podstatě tyto její fantasmagorie působí až směsně, na druhou stranu člověku zatrne, protože tak hovoří o  svých vlastních dcerách.  Skutečnost je ale přitom prostá, já jsem napsala osm knih, přednáším o osobnostech minulosti a pracuji s dětmi, což snad mohu považovat minimálně za činnost pozitivní a  společensky přínosnou. A to, že se mi vyčítá partnerství s gamblerem, je absurdní. V každém případě se jednalo o inteligentního, úspěšného a schopného člověka, který ale bohužel nezvládl boj se svými démony. Ostatně já sama jsem nikdy do bedny nehodila ani pětikorunu. Moje sestra, když odhlédnu od všeho dalšího, je každopádně úspěšná astroložka, která matku nevybíravým způsobem poslala do háje už někdy před patnácti lety. Já jsem vždy s matkou jednala slušně a na to v zásadě neustále doplácím.

Matka má v Praze dva byty v osobním vlastnictví, ten jeden odjakživa komerčně pronajímá, což znamená jistý přivýdělek k penzi.  Třetí byt zdědila spolu se svým bratrem nedávno po své matce. O životní náklady se navíc dělí se svým druhým manželem.  Místo toho, aby se proto cítila spokojená,  protože jí v zásadě nic nechybí, jenom si neustále stěžuje.  A mě, kterou by měla nechat na pokoji, těch dlouhých sedm let doslova pronásleduje. Už jsem si kvůli ní změnila telefonní číslo, ale zase si ho na webu našla, našla si mou adresu, tudíž mě v loňském v létě přijela citově vydírat kvůli babičce, prostě mě nedokáže ani elementárně respektovat. Ostatně v létě mi důrazně řekla, že se rodiny nezbavím a tím se zjevně řídí.  Nebudu komentovat snad ani to, že prostředí, jež nám s otcem připravila a své následné chování, si odvažuje nazývat termínem rodina.  Rodina je totiž v obecném směru milující, pečující a nápomocná. Bohužel matka s otcem nezvládla,  a nepochopila ani jedno z těchto kritérií.

Jediné, co mě teď utěšuje, že skončím s trvalým bydlištěm na úřadě, a tudíž tím přijde o šanci zjistit, kde bydlím. Ale samozřejmě jejímu telefonickému a internetovému pronásledování neuniknu, to bych musela zrušit svůj web a facebookový profil.

Někteří mí přátelé, kteří neměli tu čest poznat mou matku osobně, tvrdí, že se jedná o jakési podivné pokusy o kontakt. Ale navazovat kontakt snad neznamená svému dítěti nadávat ,  napadat ho, vysmívat se mu  a citově vydírat ještě v okamžiku, kdy řeší závažné existenční a zdravotní problémy. Takového agresora snad už nic ani  neopravňuje k tomu, aby se vůbec nazýval matkou.

Pochopitelně dnes si mohu říct, že jsem jí tehdy měla také vulgárně poslat „do někam“ jako sestra, ale když já jsem se na tuhle úroveň snižovat prostě nechtěla. Ale tím jsem se zjevně dopustila velké chyby, na níž doplácím.

A protože moje matka tento blog očividně pravidelně čte, napíšu to znovu a veřejně, nepřeju si nic jiného, než aby mě konečně nechala na pokoji.

Zdroj obrázku: pexels.com

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama