Reklama
 
Blog | Martina Bittnerová

Jak to chutná na dně

Již půl roku se potýkám s následky události, kdy si můj dlouholetý partner vzal dobrovolně život. Bohužel Pámbu mě má tak rád, že mě postavil před další těžkou zkoušku. Na krku se mi vytvořil útvar, na který se přišlo náhodně a teď jen čekám na resumé, zda zhoubný či nezhoubný, v každém případě mě čeká operace. Povaha onoho útvaru pouze určí, jak rychle se k ní bude muset přikročit.  Tato nová skutečnost mi doslova podrazila nohy a v následujících řádcích budu proto zcela otevřená.

V září se musím vystěhovat ze svého domova a stále nevím kam, do toho splácím úvěr bývalého partnera a už mi nikdo neporadí, jak mám řešit své zdraví a do toho shánět bydlení, stěhovat se a pak hlavně z čeho to vše zaplatit.

Bohužel jsem za těch šest měsíců ani nenašla moc chvil, kdy  si vlastně od těch stresů oddechnout, protože mi do života vstupovaly neustále negativní události a faktory. V únoru mi policie poslala zevrubný popis toho, jak se můj bývalý přítel zabil a pak se přidala rovněž moje vydařená rodina. Samozřejmě mohu si stokrát říkat, že bych si přála jinou, ale když se ke mně chovali špatně v dětství, těžko se ke mně budou chovat lépe v dospělosti. Bohužel se zjevně řídí heslem, když nechceme a nemůžeme pomoct, ještě uškodíme.

V únoru se mi tak ozvala nevlastní dcera mé matky, která se mi rozhodla „domluvit“ a vyřídit mi vzkaz, že jsem podle matky nevděčná a pochopitelně špatná a nepovedená. Podobné výroky na mou adresu už znám takřka nazpaměť.  Moje matka svou zdatnou manipulací získala dva byty, chovala se k nám ohavně a teď si bude ještě stěžovat.  A nebudu ani řešit vhodnost vyřizování podobných věcí v okamžiku, kdy jsem byla úplně rozložená ze smrti mého přítele, ostatně empatie zjevně nepatří mezi silné vlastnosti obou dam, přesto jsem si položila otázku, kam až je lidská bytost ve své krutosti ochotna zajít. Moji zlatou nevlastní sestřičku jsem proto poslala velmi neslušně do někam, ale co v takové situaci dělat jiného.

Posléze se bohužel ozvala i má vlastní sestra, kterou popudilo zveřejnění naší společné  velmi staré fotografie na mém facebookovém profilu. Obvinila mě z toho, že tento portrét zneužívám k osobní propagaci a zakázala mi, abych se k ní vůbec  hlásila.  I na tento vzkaz jsem hleděla naprosto šokovaná a reagovala jsem podobně jako v předchozím případě. Pro mě osobně je pouze smutným výsledkem, že se moje drahá sestra evidentně pomamila. Ostatně ona byla v jejím měřítku tou „dokonale povedenou dcerou“ a proč asi.

Třetí kopanec od mých drahých příbuzných přišel přímo od mé stvořitelky. Po smrti mé babičky mi nelenila poslat nejen úmrtní oznámení, ale i její fotografie na úmrtním loži, aby mi dokázala, jak jsem zase podle ní špatná, protože ona ve své dokonalosti vždy hlásala, že se o svou matku postará. Ano, postarala se, babičku v létě umístila do jakéhosi zařízení, ačkoliv by o ni mohla jako penzistka pečovat. Nemá význam ani dodávat, že největší starost si dělala o to, aby prodala hlavně její byt. Ale „natřela mi to“ a snad z toho pocítila alespoň na letmou chvilku spokojenost, ta moje milující maminka.

A podobné „roztomilosti“ přicházejí po celou dobu, co se snažím ze všeho vyhrabat a teď když jsem si už říkala, že vykročím do budoucnosti, zradí mě vlastní tělo. Osud mi vůbec nedopřává, abych se mohla zastavit a na vteřinu si vydechnout. Zdá se mi, že katastrofy se na mě stále valí jako lavina a nevím, co řešit dřív.

Vždycky jsem se s problémy rvala statečně, ale nyní mi došel dech. Tohle je pád na opravdové a nefalšované dno. Při pohledu na bezdomovce u pražského „Hlaváku“ si dobře uvědomuji tenkost hranice mezi „normálním životem“ a tím na ulici. I já se k té druhé variantě blížím.

A prosím nepište mi, že to zvládnu, protože jsem silná. Já už více méně nemám, kde a z čeho brát.

Pokud mě chcete opravdu podpořit, mohu jen zopakovat, pozvěte mě na besedu, nebo si kupte mé knihy: http://umcentrum.cz/cz/nabidka/?srchProdejceId=1696. Všechna další slova totiž ztrácejí smysl. A navíc já sama přemýšlím o tom, jestli má vůbec moje další existence nějaký význam. Zatím mě pronásleduje jen samé trápení.

Zdroj obrázku: pexels.com

 

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama